Já jsem introvert a vždycky mě to děsně štvalo. Měl jsem třeba problém s oslovením cizích lidí. Docela nepříjemný pro mě byl jakýkoliv nový kolektiv. Většinou jsem mlčel, dokud jsem lidi víc nepoznal a pak s nimi teprve opatrně začal komunikovat. Možná se vám stává něco podobného. Někam přijdete, kde to neznáte a všude kolem je plno cizích lidí a vy se cítíte blbě. Jdete třeba někam na přijímačky a nevíte do jakých dveří, pak to najdete a přemýšlíte kam si sednout. Sednete si někam do rohu, sedíte a mlčíte a máte divný pocit. Kolem vás se míhají lidi se stejnými problémy a probírají je spolu, ale vy toho moc nenamluvíte, jen posloucháte. Společnost nevyhledáváte, raději byste byli někde v klidu.
Pozor, pozor! Vyslechněte hlášení místního rozhlasu.
Drazí čtenáři a čtenářky, na vaše žádosti jsem přidal RSS komentářů. Buďto můžete použít výpis všech komentářů, nebo svůj výběr omezit pouze na konkrétní článek, který vás zajímá. Taky jsem konečně udělal možnost vyhledávat i v komentářích, doteď to šlo pouze v článcích.
Konec hlášení.
Venku je přímo překrásně, všimli jste si? Babí léto. Po městě chodí plno nádherných holek, které využívají poslední trošky tepla a dávají naším hladovým očím ochutnat kousky jejich spoře oděného těla. Jedna odhaluje svoje ploché bříško, další ramínka, jiná se kolem promenáduje jen v krátké sukýnce. Copak dokážete odolat? Tohle není televizní šou, není nutné se pouze dívat, zapojte se.
Když už tu pořád píšu o balení a o místech kde balit a jak balit, tak bych měl možná napsat i pár řádek o místě, kde já osobně třeba balím nerad. Vlastně tam už nebalím vůbec. Zkoušel jsem to několikrát, ale úspěšnost je příliš nízká. Tím místem, o kterém mluvím, jsou hypermarkety.
Podzim už je dávno tady a listí na stromech se překrásně barví. Přesto všechno jsem místo barev podzimu šel raději fotit sající hmyz.
Jestli se mi úlovek povedl, nebo ne, nechám zcela na vás. Každopádně se omlouvám, že teď moc nepíšu, ale naskákalo mi na ramena plno povinností, a tak je musím nejdřív někam složit.
Až teprve nedávno, na dovolené v zahraničí, jsem si uvědomil, že holky v České republice se bavit moc nechtějí. Oslovíte je, dívají se jinam, balíte je, vymlouvají se. Skoro jsem uvěřil, že je to normální reakce. Reakce, kterou musíte překousnout, a pak to jde dobře. Jenže kdepak, normální to opravdu není. Navíc nejde jen o holky, většina lidí v našem státě se chová stejně a když je oslovíte, tváří se, jako byste je strašně obtěžovali.
Sedí muška na stéble,
sedí a spí.
Sedí a hajinká,
potvůrka malinká,
sedí muška na stéble,
sedí a spí.
Plno mladých kluků má problém. Jdou si někam s přítelkyní sednout, baví se, a když na závěr přijde číšnice s účtem a položí klasickou otázku: „Budete platit dohromady, nebo zvlášť?“, rozhostí se ticho. Holka se mlčky dívá do země, až to kluk nevydrží a řekne: „Dohromady.“, pak vytasí peníze a útratu zaplatí. Dívka to v horším případě automaticky přejde, v lepším se k němu alespoň přitulí a krátce poděkuje. Oba si následně sbalí věci a odcházejí pryč. Kluk trošku zamlkleji, protože si v duchu spílá, že zase nic neudělal a neřekl. Štve ho, že neustále jen platí a holka to snad ještě bere jako samozřejmost.
Pokud jste se v tomto textu poznali, vadí vám to a nevíte jak svoji milovanou přítelkyni zlomit a donutit ji, aby se konečně od vás nenechala jen sponzorovat, čtěte dál.