Někdy se ve vztahu po nějaké době stane, že vám dojde řeč a nenapadají vás žádná témata k rozhovoru. Sedíte proti sobě v restauraci, nebo se procházíte v lese a cítíte, že je už dlouho ticho. A to ticho vás ubíjí, protože máte pocit, že prostě musíte něco říct. Jen vás nenapadá co, nebo napadá, ale zdá se vám to moc slabé a trapné, takže raději mlčíte. Potom přijdete domů a říkáte si: „To byl horor, místo abych byl okouzlující a vtipný, tak jsem mlčel jak ryba. Co si o mně teď asi myslí.“
Šel jsme s kamarádem na pivo a on se v průběhu večera rozhodl, že se zkusí rozumně domluvit s přítelkyní na zítřejším setkání. Jenže ji prostě dobře neodhadl, nebo zvolil špatnou formu. Napsal jí totiž SMS následujícího znění „Ahoj miláčku. Vyhovuje ti zítra ten sraz spíš na České, nebo raději na Nádraží?“
Nezáleží na množství let v našem životě,
ale na množství života v našich letech.
Život nám přináší neuvěřitelné náhody. Včera jsem napsal básničku o motýlovi a dnes mi jeden bezostyšně pózuje na cestě takovým způsobem, že to skoro vypadalo, jakoby ho můj zájem opravdu těšil.
Asi měl radost z toho nádherného sluncem prohřátého dne, stejně jako já.
Tak se tam vyhříval, nakrucoval centimetr od objektivu, a vůbec mu nevadilo, že mu fotoaparát málem opírám o křídla.
Dnes dopoledne jsem náhodou potkal ve městě jednu svoji bývalou lásku. Byla to moc fajn holka, dlouho jsme se neviděli, a tak jsem si zašli trošku pokecat do kavárny. Padalo samé „Co děláš?“ a „Jak se máš?“, však to určitě znáte. Když jsem šel potom domů. Tak jsem si trošku popřemýšlel o minulých vztazích. Čím to, že na některé myslíme víc a na další skoro vůbec?
V Brně, na místě původního chátrajícího areálu strojírny Vaňkovka, vyrostlo obchodní centrum, které je otevřené od konce března letošního roku. Kolem Vaňkovky jezdím každý den, a tak jsem se dneska rozhodl, že se podívám dovnitř.
Z parkoviště na střeše je nádherný výhled na Petrov, který máte jako na dlani. Chvilku jsem se kochal pohledem, udělal pár snímků fotoaparátem, a potom jsem konečně sjel výtahem dolů, mezi lidi.
Jestli čekáte návod, který z vás přes noc udělá skvělého chlapa, tak ani nečtěte dál. Byli byste zbytečně zklamaní. Tohle čtení vás nenaučí drsně se chovat, pořádně prdět, ani vypít víc piv. Nebudu to totiž mluvit o pravém muži z pohledu chlapů, ale podívám se trošku pod pokličku ženské touhy a fantazie.