Bajky pro zasmání

Bajka o lvovi

Silně vyčerpaný lev se sotva plazí po poušti a hledá cokoliv k snědku. Tu najednou v dáli spatří oázu a po velkém úsilí se tam doplahočí.

Oáza je to vskutku malinká, s jednou palmou kolem které si hrají čtyři malé opičky. Ty ihned jak uzří lva, vyšplhají do koruny. Lev se uvelebí pod palmou a povídá: "Opičky, opičky, já jsem lev, král zvířat, a mám ohromný hlad, proto jednu z vás sním."

Opičky se rozechvějí strachy, ale když vidí, že to lev myslí vázně, tak si střihnou a ta co prohrála pomalu sešplhává dolů. Lev na ni vyskočí a v mžiku ji celou sežere a lehne si zas pod palmu.

Opičky štěbetají: "Lve, tak běž už pryč!", ale lev na to: "Jedna malá opička je málo, já mám jestě hlad!"

A tak si opičky musely zase střihnout a ta co prohrála leze dolů. Lev se na ni sápe a opička okamžitě mizí v jeho velké tlamě.

Lev však stále neodchází a opičky pláčou: "Lve, už si nás polovinu sežral, tak už běž pryč." Ale lev stále vyčkává a povídá: "Necháváte mne dlouho čekat a tak mi zas vytrávilo. Jestě na jedné z vás si pochutnám."

Zbývající dvě opičky viděly, že není jiné cesty, a tak si opět střihly...

Lev se vrhá na opičku a ta opět mizí v jeho bezedném žaludku.

Ale co to? Lev stále neodchází. Poslední opička zoufale vřestí a prosí: "Lve, už si mi sežral všechny mé kamarádky, tak nech alespoň mě přezít." A lev je neúprosný a čeká.

Opička už je celá vyčerpaná a rezignovaně slézá dolů lvovi přimo do chřtánu.

A to je konec bajky.

Ponaučení:
1. Kdo si počká, ten se dočká.
2. Každá se jednou spustí.

Bajky pro zasmání

Bajka o lvovi

Navigace

Ukázky:

Nejčtenější

Poslední komentáře

Návštěvnost

RSS