Audio rozhovor s Qarkem pro ČRo

Audio rozhovor s Qarkem pro ČRo

Začátkem tohoto roku mi psal Pavel Gotthard, že by se mnou rád natočil rozhovor pro Český rozhlas Olomouc, který by se týkal převážně balení dívek a součástí, že by byly i nějaké ukázky z terénu. Znělo to zajímavě, tak jsem souhlasil.

Rozhovor se vysílal na ČRo dnes ve 14 hodin. Kdo ho propásnul, nemusí plakat, záznam je ke stažení přímo na stránkách ČRo v archívu pořadů a jedná se o speciál s názvem:

Poradník pro nesmělé muže:
http://www.rozhlas.cz/radionaprani/archiv/?p_po=4030

V rozhovoru najdete i tři menší ukázky z terénu. Vzhledem k tomu, že jsme s Pavlem natočili mnoho hodin záznamu, je logické, že sestřih do necelé půlhodinky, nebude úplným odrazem toho, co se obzvláště při balení na ulici dělo. Spíše jsou tam jen některé stěžejní prvky rozhovoru, takže bych k tomu rád něco dodal.

Balení 1: dívka pod deštníkem

Vlastně se jednalo o můj druhý pokus s balením na mikrofon a můžu vám říct, že když jdete za holku ještě s dalším klukem, který v ruce drží 25cm dlouhý mikrofon a strká jej před pusu tomu, kdo zrovna mluví, tak to má k normálnímu balení dost daleko. Tady se na nás navíc dívka připravila, protože nás viděla už při prvním rozhovoru (sváděl jsem čtyři mladé holky) a mluvila ze začátku strojeně „na mikrofon“. Naštěstí se potom uvolnila a rozhovor dostal úplně jiný spád.

Když jsem si to potom poslouchal ze záznamu, zdálo se mi to moje oslovení „Slečno…“ děsně nesebevědomé a přemýšlel jsem, jak je to možné. Až pak mi došlo, že tento dojem vzniká tím, že se mikrofon v průběhu věty přesunul k dívce a tak je poslední slabika taková slabá. Je škoda, že při audio rozhovoru nejde vidět řeč těla.

Ten kousek s líbáním mě napadl přímo při rozhovoru. Cíl by jasný: zaujmout a šokovat. První šok nastal, když jsem řekl o sázce a druhý, když jsem řekl, že bych do toho nešel. Pak už jsem jen zapracoval na souznění pocitů a mohl pokračovat dál.

Vzhledem k tomu, že to byl druhý pokus na mikrofon, měl jsem ze začátku pocit, že by ten rozhovor měl být co nejkratší a tak se to snažil zbytečně hrotit. To byl hlavní důvod, proč jsem nedostal číslo, když jsem si o něj řekl. Zbytečně jsem kvaltoval a dívka mi ještě dostatečně nedůvěřovala. Každopádně jde z celé ukázky slyšet, že kdybych počkal, tak na konci bych to číslo pravděpodobně dostal, protože dívka byla už naprosto uvolněná.

Ještě taková vsuvka. Když jsem se jí ptal, proč mi to číslo nedá, tak jsem důvod znal. To vyjmenovávání tam bylo proto, abych za tu dobu, co jsem možnosti vyjmenovával, pracoval na tom pravém důvodu – abychom se spolu déle bavili a více se spolu seznámili.

Balení 2: s holkami na nádraží

Potkali jsme pár holek na Hlavním nádraží, které se po chvilce v pohodě uvolnily, naprosto zapomněly na mikrofon a bavily se. Dokonce se to tam rychle zvrhlo k vytleskávání nějaké melodie. Už ani nevím, jak jsem to začal, ale holky se svižně zapojily do hry. Nakonec jsme ještě dlouho debatovali například o tancování, vtipkovali a smáli se, než jsem si řekl o číslo svým oblíbeným způsobem: „Holky, máte nějakou vizitku?“

Balení 3: můžeme to zkusit obráceně

Tady se role obrátila a balení si zkusil i Pavel Gotthard, který se mnou dělal rozhovor. Dal jsem mu pár tipů, co má říkat a co nemá, vysvětlil mu, že on je ten nejdůležitější a co z toho plyne, a šli jsme na to.

Jedno se musí nechat, Pavel je strašně šikovnej. Ono jde vidět, že když se člověk nebojí komunikovat, tak mu stačí jen pár rad a ukázek a zvládne balit na jedničku. Kromě této ukázky oslovil ještě několik dalších holek, od jedné z nich si bez problémů vzal číslo a další se ho dokonce chystala políbit.

Co se týče rozhovoru s dívkou, se kterou se později sešel na kávě a vyzpovídal ji, nedá mi, nezmínit jednu podstatnou věc. Když ta dívka říkala, že jí přijde divný, když někdo takto oslovuje holky na ulici, tak jsem si vzpomněl na něco podobného. Bavil jsem kdysi s nějakou holkou, kterou jsem právě potkal na zastávce o tom, jak by si představovala, že by ji měl nejlépe oslovit cizí kluk na ulici, aby ji zaujal a ona řekla: „No já bych se nikdy s cizím klukem nebavila!“ Usmál jsem se a povídám: „Ale vždyť já jsem taky cizí a ty se se mnou právě bavíš!“, a ona se na mě podívala, zamyslela se a dodala: „Ale to je něco jinýho!“

Pamatujte si, že oslovit holku na ulici není žádný problém, je to naprosto normální a přirozené. Zvládnete to i vy!

Qark | 01. 05. 2008 21:41 | Komentáře: 63 | ::QARK.net