QARK.net — Co je dnes za den? - menší testík v terénu
Co je dnes za den? - menší testík v terénu

Co je dnes za den? – menší testík v terénu

Čtvrtek

Před prázdninami se mi stala taková zajímavá příhoda. Stál jsem na zastávce tramvaje, se sluchátky na uších, a za poslechu hudby jsem se oddával vlastním myšlenkám, nevnímaje okolní svět. Najednou přede mnou, jakoby ze země, vyrostl starší pán a něco mi říkal. Vypnul jsem hudbu, sluchátka sundal a pána požádal, aby mi zopakoval, co mi chtěl, protože jsem jej neslyšel. Stařík se zlehka nadechl a naprosto vážně se mě zeptal: „Prosím vás, co je dnes za den?“


Ta otázka mě v ten moment naprosto dostala. Můj mozek, který ještě před chvilkou řešil nějaké pracovní záležitosti, stimulován příjemnou hudbou, najednou prudce skočil přímo do nové situace a byl zčistajasna tak zmrazený položenou otázkou, že to nebyl schopný zvládnout. Zjistil jsem, že mám okno. Okno na všechno, co se týkalo dne v týdnu. Zkoušel jsem získávat čas, tím, že jsem pánovi sdělil datum (podíval jsem se na hodinky, kde datum je), ale pán byl neoblomný a trval jen na tom dni. Celou dobu mě pozoroval a viditelně s každou mojí další větou ztrácel naději, že se dozví odpověď.

Po chvilce marné a trapné snahy vyhýbat se odpovědi jako politik, bylo nad slunce jasné, že nejsem schopen odpovědět. Pán posmutněl a pro sebe si nahlas postesknul: „Tak vy to taky nevíte…“, a pak šouravě odkráčel dál. Když udělal pár kroků, věděl jsem najednou okamžitě, že je čtvrtek a došlo mi také, že den v týdnu mám nejen na hodinkách, ze kterých jsem četl datum, ale taky na mobilu. Mohu vám říct, že to bylo tak nepříjemné zjištění, že jsem měl chuť si z fleku nafackovat.

Když jsem se uklidnil, tak jsem si zrekapituloval jednotlivé kroky, které vedly k tomu, že jsem nedokázal odpovědět na tak jednoduchou otázku.

Byly to hlavně následující body:

  • Pán se nečekaně zjevil přede mnou a já se lekl;
  • Předtím jsem se intenzivně zabýval něčím značně odlišným;
  • Zeptal se na něco, na co se běžně neptá, takže jsem neměl naučenou odpověď a reakci;
  • Otázka byla až podezřele jednoduchá;
  • Pán měl opravdový a vážný zájem o odpověď na tuto jednoduchou otázku, což směrovalo k mému vnitřnímu boji – dělá si legraci, nebo ne?

Jak vidíte, všechny body směřují k obranné reakci. Mozek se stáhne, začne řešit tisíce jiných podnětů a nezůstane mu síla na odpověď. Teď už jen zbývá umět se ze svých chyb poučit a dokázat je využít. To znamená, pokusit se pomocí stejných bodů dosáhnout naprosto identické dezorientace i u jiných lidí – v mém případě dívek.


Minulý týden ve čtvrtek, kdy jsem měl půl hodinky volno, protože jsem čekal na vyvolání nějakých svých filmů, jsem si náhodou vzpomněl na tuhle příhodu a rozhodl jsem se ji zkusit napodobit (využít). Oslovil jsem šest dívek tak, abych se co nejvíce přiblížil předchozím bodům, které vykolejily mě a s potěšením jsem zjistil, že … že byste si tento článek měli určitě dočíst do konce :-D

Jen pro pořádek uvádím, že jsem test prováděl ve čtvrtek, 13. září 2007

Dívka první

Stála a hrála si s mobilem. Přišel jsem velmi blízko k ní, abych jí záměrně porušoval její osobní prostor a moje přítomnost jí byla podvědomě nepříjemná. Mozek si tak totiž vytvoří obrannou reakci už od začátku, a když zjistí, že se odhadoval špatně, má problém zařadit zpátečku a přehodnotit situaci.


„Prosím tě, co je dnes za den?“
Změřila si mě pohledem. „No čtvrtek.“, „Asi.“ – dodala rychle.


Poděkoval jsem a odešel. Ač šlo o zřejmý neúspěch, všiml jsem si, že si při odpovědi nebyla jistá. To vedlo k další možnosti, zkusit manipulovat s lidmi, kteří odpoví správně.

Dívka druhá

Tuhle dívku jsem oslovil za chůze. Doběhl jsem ji, zastavil ji položením ruky na rameno a zeptal se.


„Prosím tě, promiň, že tě tak přepadám, ale co je dnes za den?“
„Čtvrtek.“


Dál jsem nepokračoval, jen jsem jí poděkoval a odešel. Bylo jasné, kde jsem udělal zásadní chybu. Neměl jsem se omlouvat, to naprosto degradovalo žádaný moment překvapení.

Dívka třetí

Dívka si prohlížela jízdní řád, asi se dívala, kdy jí jede autobus.


Prosím tě, co je dnes za den?“
„No myslím, že čtvrtek?“
A není spíš odpoledne, než čtvrtek?“
„Vždyť je jedenáct hodin!“ – vytřeštila oči.
„No já tě jen zkoušel, tak díky.“


Hned mi bylo jasné, že s tím odpolednem to byla blbost, protože dívenka věděla přesně kolik je hodin, když si prohlížela jízdní řád. Taky se mi nepovedlo navodit u dívky takovou obrannou reakci, jak jsem si představoval. Uvědomil jsem si, že si příště musím vybrat lepší situaci a zvolit i razantnější tón.

Dívka čtvrtá

Stála ve frontě u stánku s novinami. Stoupl jsem si před ni, čelem k ní a zeptal se:


„Prosím tě, co je dnes za den?“
„Jak za den?“ – zkusila nejistě až překvapeně.
„No prostě, co je dnes za den?“ – opakoval jsem.
„Já nevím.“ – vykoktala.
Není náhodou pondělí?“– zkusil jsem ji navést.
„Ne!“
„Tak teda, jaký je dnes den?“
Chvilku na mě koukala: „Promiň, já fakt nevím.“ – řekla zklamaně.


Úspěch při správném provedení a nalezení skvělé situace, na sebe nenechal dlouho čekat. Jde vidět, že tato otázka je opravdu pro lidský mozek těžko stravitelná, hlavně proto, že je nezvyklá.

Dívka pátá

Stála na zastávce a rozhlížela se kolem sebe. Záměrně jsem přišel ze strany a opět se postavil hodně blízko k ní.


„Prosím tě, co je dnes za den?“
„Nevím.“ - řekla vylekaně.
„Opravdu netušíš, co je dnes za den?“ – zažadonil jsem.
„Čtvrtek.“ – řekla paní vedle dívky.
(Až teď mi došlo, že je to její maminka. Jen jsem si jí předtím vůbec nevšiml.)

„Ne, je středa!!!“ – prohlásil jsem rezolutně s vážnou tváří paní přímo do očí.
Paní neskutečně znejistěla a po chvilce řekla:
„Aha, promiňte…“


Nejdůležitější na tomto pokusu bylo zjištění, že si lidé stoprocentně nevěří ani v jednoduchých věcech, pokud dojde na konfrontaci s cizím člověkem, který svým chováním i jednáním dává jasně najevo, že má pravdu (je dominantnější).

Dívka šestá – bonusová

Strkala v obchodě tři rohlíky do sáčku. Přistoupil jsem k ní, zeptal jsem se na svoji otázku, a maximalizoval její obranný postoj tím, že jsem jí zlehka položil prsty na ruku, ve které držela sáček.


„Prosím vás, slečno, co je dnes za den?“
Chvilku váhala, než odpověděla: „Čtvrtek.“
„A není dneska spíš září?“
„Není!“ – odfrkla rozhodně, bez přemýšlení.


Jak vidno, lidé mají problém s přímými přechody mezi podobnými věcmi. V určité chvíli se jim mohou spojit, jako tady, kdy slečna v momentu překvapení považovala dočasně podvědomě název měsíce za den v týdnu. Jenže rozhovor ještě pokračoval:


„Skvělé, takže se shodneme aspoň na tom, že je dvanáctého, když u ne září.“
„Dneska je ale třináctého.“
„To těžko, třináctého bývá přece pátek a ne čtvrtek.“
„No to je pravda, aha…“ – zamyslela se slečna prudce, ale pak se podívala na své hodinky, digitální.
„Je čtvrtek, třináctého.“ – prohlásila s nově nabitou jistotou.
„Vy tam máte napsané datum i den v týdnu?“ – ukázal jsem na její hodinky.
„Ano.“
„Česky?“
„Ne, anglicky.“ – ukázala mi hodinky.
„No ale v Anglii je přece jiný časový pásmo, o den víc, ne? Takže je dvanáctého.“
Slečna asi pětkrát polkla naprázdno a pak z ní vypadlo: „Si ze mě děláte srandu, že?“


Ujistil jsem ji, že to vážně nemyslím a pak jsem se jí zeptal, proč kupuje jen tři rohlíky, když já sním minimálně čtyři! Když se divila, co má společného můj apetit a její množství právě usáčkovaných rohlíků, drze jsem se k ní (na vysvětlenou) pozval na snídani. O chvilku později, kdy se rozhořčeně podivovala nad mojí drzostí a nad faktem, že se ani neznáme, jsem jí nabídl seznámení u kafe, které nakonec neodmítla.



Další testování nechám na vás. Pokud si to budete chtít vyzkoušet, snažte se jít co nejpřesněji podle bodů, které vykolejily mě, když se mě na den v týdnu ptal ten starší pán. Uvidíte, že se úspěch dostaví a opravdu to funguje. A když to nevyjde, aspoň se trošku pobavíte.

Qark | 22. 09. 2007 16:04 | Komentáře: 43 | ::Velký test v terénu


Přidat článek do: [ linkuj.cz], [ jagg.cz], [ asdf.sk], [ del.icio.us]

Stáhnout článek jako [ PDF]
[ RSS komentářů] k článku

[ Napsat] komentář

Články a fotografie z tohoto webu je zakázáno kopírovat a přidávat si je na svoje blogy, či kamkoliv jinam, bez mého písemného souhlasu!

Komentáře


1
black 22. 09. 2007 16:51

Ty jo fakt hustej članek :-D nejvic mě pobavila ta maminka na zastavce….fakt parada, jen tak dal qarku .-)))


2
RePRO 22. 09. 2007 16:59

Jo jo to znam, taky jsem jednou jel v tramvaji a prisla za mnou holka a vychrlila: "cau, nechces jit na ples" uplne jsem stuhl a v hlave se mi honily myslenky co rict, kdyz odmitnu tak ji dam najevo ze se mi nelibi, coz neni pravda zase kdyz reknu ze jo, tak nemam ani zadne kvadro a tanecni mi zacinali az za 3 mesice. vubec jsem nebyl schopny ze sebe vysoukat jakykoli slovo, ona se otocila a vystoupila na dalsi zastavce. Az odesla me napadla odpoved ze jsem ji mohl pozvat na kavu a tim ji vice poznat :-( nejradeji bych to vymazal z pameti.


3
Q@pos 22. 09. 2007 18:15

„Prosím vás, slečno, co je dnes za den?“
Chvilku váhala, než odpověděla: „Čtvrtek.“
„A není dneska spíš září?“
„Není!“ – odfrkla rozhodně, bez přemýšlení.

Tohle mě opravdu dostalo :-) a když nad tím uvažuju asi bych taky popřel že dneska září není jak bych byl zblbej i když je ale ptal ses na den

Reakce na komentář: jarop #31Načítám náhled komentáře...

4
Petros 22. 09. 2007 18:48

Super :-) Už si dlouhou dobu říkám, že bych taky měl zkusit nějaký "test v terénu". Uskutečním ho příští týden, až se zanořím do anonymity Prahy, a jestli ne, ať se do pekla propadnu! }:-> Tak zatím, lidi.


5
noname 22. 09. 2007 20:00

Zdravím…ja som zo Slovenska a nedávno sa mi podarilo dostať sa do Prahy na víkend a zistil som že baby (teda vlastne ľudia celkovo) v Čechách sú úplne iný ako tu (na Slovensku). Taký oveľa viac komunikatívnejší a priateľskejší.

V metre som sa jednej slečny opýtal do kedy chodí metro, a ona mi vyrozprávala celý príbeh o Prahe a dala mi aj číslo na lacného taxikára.

Bol som vtedy vyhúkaný viac ako keby sa ma opýtala aký je dnes deň :-)

Reakce na komentář: ondrakub #13Načítám náhled komentáře...

6
Arny url 22. 09. 2007 20:47

Tak tohle je naprosto suprovej článek.
Kdyby mě se "poštěstilo" balit holku před její máti, tak by mě to asi pořádně vykolejilo :-)

Takovýhle testy v terénu bych taky zkusil, ale v Chrudimi bych byl hodně rychle profláknutej :-P tak snad hurá do Prahy.


7
Kyborg url 22. 09. 2007 21:01

Tak toto je sila! Som netušil že človek sa nechá zblbnúť jednoduchou otázkou, ale úprimne dátumy a dni sú aj moja slabina. :-D

Tvoje články sú nad zlato. ;-)


8
barth 22. 09. 2007 21:52

lol me by to neprekvapilo u toho dedy pac muj deda jednou asi 4 roky z5 se jednou prijel zeptat kdyz byla babicka v nemocnici a u neho zacinala skleroza doprovazena smrtelnou nemoci… ale jinak dobrej clanek )


9
NOsmall 22. 09. 2007 22:32

Blbost!
Co když ta dotyčná dívenka opravdu nevěděla co je za den, nebo si nebyla úplně jistá a proto raději řekla "nevím"
Na jejím místě bych udělal to samé pokud by se mě někdo zeptal na informaci na kterou neznám na 100% odpověď tak raději řeknu že nevím a proto si myslím, než aby ti řekla kravinu tak řekla nevím ? A to rozhodně nepovažuju za úspěch.

Reakce na komentář: ligy #10Načítám náhled komentáře...

10
ligy 22. 09. 2007 22:53

Reakce na NOsmall #9Načítám náhled komentáře...:

no vidíš, já bych třeba nevím neřekl, i když bych to nevěděl…párkrát se mi to stalo, tak se prostě zamyslim, kouknu tomu člověku do očí a mam to :-)


11
Rivon 23. 09. 2007 00:05

fakt dobrej clanek, to urcite zkusim, pokud se nekdy dohrabu vubec k nejaky zdravotni prochazce za ucelem baleni holek :-)

->Arny: v Pardubicich to je to samy si myslim, ale stejne bych moh nejakej testik udelat ;-)

Reakce na komentář: chleba s máslem #17Načítám náhled komentáře...

12
black 23. 09. 2007 00:25

Arny….ja sem taky z Chrudimi…jak se jmenujes, treba te znam

Reakce na komentář: Arny #18Načítám náhled komentáře...

13
ondrakub 23. 09. 2007 11:25

Reakce na noname #5Načítám náhled komentáře...: souhlasím, jsem z Moravy a teď nedávno jsem byl v Praze a tam jsou úplně jiné holky než tady u nás. Tam totiž holky balí kluky a né kluci holky :-O

Reakce na komentář: MarB #28Načítám náhled komentáře..., DBL #40Načítám náhled komentáře...

14
Lada url 23. 09. 2007 16:57

Tohle je super, na tomhle budu rozvíjet svojí komunikaci :-D


15
Peca url 23. 09. 2007 23:16

Pěkné, pěkné… každý článek je zajimavé čtení, jen tak dál :-)


16
Duy 24. 09. 2007 17:39

Ten Qark je fakt super :-) jak asi vypadá ?


17
chleba s máslem 24. 09. 2007 18:24

Reakce na Rivon #11Načítám náhled komentáře...: Tak přijeď do Hradce Králové .)
Já zas na oplátku budu obtěžovat Pardubačky..
Taková reciproční výměna.
Akorát pak když nějaký sbalíme, tak budem voba jak paka dojíždět… :-D


18
Arny url 24. 09. 2007 18:28

Reakce na black #12Načítám náhled komentáře...: Mrkni na moje stránky (sekce členové), třeba tě to nakopne, ale nejsem z Chrudimi, to je akorát "největší" město co je poblíž :-)


19
Nessa 24. 09. 2007 19:11

Fajn nápad, mě by to zaručeně zmátlo(:


20
samo 24. 09. 2007 20:30

haluz…=)


21
franta 25. 09. 2007 10:14

lol to je demence, takhle si ze me nekdo delat prdel, tak uz ma rozbitou drzku :-D


22
Ly url 25. 09. 2007 16:57

Bože, ty máš ale nápady :-D


23
Jerry12 26. 09. 2007 21:17

Já taky tak jednou vyhrkl na holku, jestli se mnou nechce jít na diskotéku. Bylo to o přestávce na střední škole. Podívala se na mě a řekla: "Děláš si srandu?"

To jsem nečekal. Pak jsem se několik týdnů styděl :-)


24
Zelv 26. 09. 2007 22:19

Qarku, mě by zajímalo, tuhle schopnost dojít k úplně cizím lidem a drze se jich zeptat třeba i na naprostou pitomost, to máš od přírody nebo sis to nějak vytrénoval? Mě to u lidí, které znám, vůbec nedělá problém, ale s cizími lidmi (jako třeba holkou, která se mi líbí) naprosto nejde :-/ , maximálně se tak dokážu bavit o něčem vážně, když je to zrovna potřeba.


25
iduci_okolo 27. 09. 2007 17:17

No, ked som to tak cital som si hned spomenul na toto:

http://www.youtube.com/watch?v=6bkleuxpvxY


26
Faor 28. 09. 2007 18:33

K té třetí dívce: To, že se kouká zrovna do jízdních řádů nemusí nutně znamenat, že ví, kolik je hodin. Několikrát se mi stalo (a nejenom mně) při přednáškách na škole, že jsem se podíval na hodinky, abych věděl, jak dlouho to ještě bude trvat, hned potom se mě zeptal kámoš, kolik je, a já se prostě musel kouknout znova. A zažil jsem to i u jiných, že se člověk podívá spíš tak orientačně, ale paměť to absolutně nepoznamená. :-)


27
Melkor 28. 09. 2007 18:37

Tak se mi stalo něco podobnýho :-).
V sobotu mám svátek a byl pátek. Mamka ráno přišla a říká, jestli chci aby mi taťka popřál dneska nebo až v neděli (nebude o vikendu doma). A já hnedka odpověděl, že klidně až zítra, a nedošlo mi, že není sobota ale pátek :-).


28
MarB 29. 09. 2007 11:59

Reakce na ondrakub #13Načítám náhled komentáře...: Holky bylí kluky? Asi v kde je ta Praha? Já jsem v jedný uprostřed Čech, ale to asi není tak o který mluvíš.. Holky spíš dají najevo, že bys ji měl sbalit než aby tě balily samy.

Reakce na komentář: ondrakub #29Načítám náhled komentáře...

29
ondrakub url 30. 09. 2007 18:54

Reakce na MarB #28Načítám náhled komentáře...: jo to možná bude přesnější, ale prostě tak nějak to u vás chodí
zkus si žít chvíli tady u nás a uvidíš.


30
The_black_sun 02. 10. 2007 07:55

zajimave… qarku, proc jsi v poslednim pripade slecne vykal?
pokud se nepletu, vzdycky rikas, ze by se melo tykat uz od zacatku (aby se zabranilo krkolomnym prechodum mezi "vy" a "ty")
jinak moc peknej clanek :-)


31
jarop 04. 10. 2007 03:42

Reakce na Q@pos #3Načítám náhled komentáře...: Väčšina ľudí na ulici idú kamsi, majú hlavu plnú starostí a myšlienok. Keď ich niekto osloví, nečakajú, že si z nich bude robiť tak trochu srandu. Ja som bol taký aj v mladosti, neviem prečo. Tak mi dlho trvalo, než mi došlo, že si zo mňa niekto robí dobrý deň. čím vážnejšie sa dotyčný tváril, tým ma viac zmiatol. Teraz už mám na to pripravené nejaké štavnaté odpovede.


32
Hebron 10. 10. 2007 11:07

Supr, ted si me inspiroval :-D Ocekavam pozitivni vysledky vzhledem k tomu, ze sem Asiat :-P


33
CyberMageFroll url 15. 10. 2007 07:26

Já teda nevím, ale lidi se mě ptají co je za den docela často. Asi se pohybuju v trochu jiném prostředí. Každopádně to většinou nevím (není to pro mě nějak důležitý, nechodím do práce klasicky PO-PA) a tak pro cizí lidi nebo známý mám okamžitou automatickou odpověď: "Nemám ponětí" Pokud to vyžaduje situace, dodám historku proč tomu tak je. (moje práce) Pokud se zeptá někdo ze známých vystřelím bez rozmýšlení první den, který mě napadne anebo záměrně řeknu o den míň nebo víc. Výsledkem je, že dotyčný si většinou co je za den vzápětí vzpomene sám.


34
Vojta url 24. 10. 2007 22:19

Je to fakt dobrý. Určitě to vyzkoušim.


35
hanshi 01. 11. 2007 11:52

Skvělý, skvělý…fakt zajímavej článek, nevím teda zda se dá všemu zcela věřit…jakože si někdo splete den, to chápu, ale měsíc (září….?), no i když no všechno je možné.
Ale hlavně, co chci říct je – co takhle taky něco pro holky!!! Nějaký tip/tipy na taktiky, který na vás zaručeně platí ;-), př. v situaci oslovení na ulici. Je jasný, že většinu kluků nemá jen tak odvahu oslovit nějakou holku třeba na ulici – to je jen minimum a tak se my, chudáci holky musíme spoléhat nato, že ten, který zrovna tu odvahu mít bude a osloví nás, bude pro nás vhodný (no a když uvážíme že tu odvahu má jeden z 20 řekněme, tak pravděpodobnost, že to bude ten, který by se k nám hodil je minimální, nemluvě o tom, že si i o něm budeme myslet buď že je to frajer….nebo že to takhle dělá často a není radno mu věřit….samozřejmě záleží na provedení a celk. dojmu).


36
Kjetilie 02. 11. 2007 16:50

Občas někoho překvapí otázka: ,,Kolikátý je den v měsíci." Ne,že by to nevěděl, ale překvapí jej provedení/způsob otázky.
Takhle se mě někdo jednou zeptal kolik je třikrát tři…mě to šokovalo a vykoktala jsem že šest.


37
Zdenál 02. 11. 2007 20:10

Taky se mi stává že mě otázka zaskočí. Prostě narovinu řeknu že sem se lekl nebo že mě zaskočil ať mi dá minutku, popišu čim mě zaskočil, zasmějem se (nebo jenom já a ten druhej na mě kouká jako na blázna), tim se z toho dostanu, zopakuju otázku a pak začnu řešit. Stávalo se mi to nejdřiv ve škole když sem si v hodinách stavěl vzdušný zámky a čuměl z okna, ale zažil jsem i situace podobný té co popisuje qark (proč furt pišu quark?).

Člověk se IMO potřebuje vymluvit sám před sebou proč je zaskočenej, začít nějak mlžit bych asi v takové situaci ani nedokál :-)


38
martin 08. 11. 2007 15:11

Ahojte,

po prečítaní tohto článku som si spomenul na jeden pekný deň na VS. Pozerám von oknom, ako lístie opadáva zo stromu, pochutnávám si na peknom zelenom jabĺčku…

„Dobrú chuť!"
„Ďakujem!"


v zapätí obrovsky smiech. Môj pohľad na padajúce lístie skĺzol do miestnosti a zazrel som kopec ľudí ako sa na mňa pozerá a smeje sa, kdesi uprostred osoba so zlostným výrazom v očiach…hneď mi došlo, že sa nachádzam na prednáške, zaraz som mal úsmev od ucha k uchu s dosť trápnym pocitom :-)


39
pe3czech url 23. 11. 2007 15:37

tak ta poslední, bonusová, byla opravdu bonusová. a nejlepší úlovek. tak dezorientovat člověka by snad mělo být trestné :-D


40
DBL 16. 12. 2007 23:15

Reakce na ondrakub #13Načítám náhled komentáře...: Ha? V Praze že holky balí kluky? :-) ty si teda číslo.. to víš že jo, my jen vyjdeme ven a už se na nás sypou baby :-D… Žil jsem 18 let na Moravě a teď jsem 6. rokem v Praze a na Moravě jsou lidé mnohem veselejší a přátelštější a holky jsou mnohem méně namyšlené a skromné…

Reakce na komentář: Larry Flynt #43Načítám náhled komentáře...

41
mirek 29. 12. 2007 21:11

No jo, ale v Anglii je přeci o den míň a ne víc, než je u nás, ne? U nás máme přeci časový pásmo +1 a ne -1, takže je u nás o den víc než v Anglii, kde mají časový pasmo 0. Takže je dneska vlastně čtrnáctého!


42
Larry Flynt 02. 02. 2008 21:19

Já se těď málem složil pod židly když jsem četl to s tim časovým pásmem… doprčic jsem si poprskal celej display a klávesnici :-)


43
Larry Flynt 02. 02. 2008 21:20

Reakce na DBL #40Načítám náhled komentáře...: !!! tak s tím zásadně nemůžu nesouhlasit! To v žádném případě není nepravda.

Přidej komentář

Web je nyní kompletně uzavřen. Od této chvíle není možné přidávat žádné komentáře!

Další informace naleznete zde.