Jak jsem si kupoval fotoaparát SONY F717

Sony DCS-F717 je foťáček, na který jsem měl políčeno několik měsíců. Bohužel je to starší model, který již Sony nedodává, aby prodala svou novější F828, která hnusně šumí a má šílenou aberaci.

Samozřejmě jsem nastudoval všechna pro a proti, srovnal si podobné fotoaparáty na DPReview, prohlídl stohy fotografií a přečetl plno názorů, abych zjistil jestli jsem si vybral dobře. Sony se mi zdálo jako nejlepší volba mezi fotoaparáty do 20 000 kč.

Cesta k vytouženému fotoaparátu však byla dlouhá. Napřed mi prodali přímo před nosem na Cybexu poslední kus – navíc se slevou 6000, což naštve. Potom jsem si ho objednal na eshopu ČeskéPočítače, ale po týdnu a po tom, co jsem se několikrát upomenul, mi napsali, že ho už dávno nemají. Takže jsem procestoval Brno, poznal pár kamenných obchodů a vyslechl si desítky „Nemáme.“ Nakonec jsem zase sedl k internetu a konečně ho našel v HifiShopu, kde na mail odpověděli takřka ihned a po objednání mi zavolali, aby mi sdělili, kdy bude Sony na prodejně.

Dnes jsem si pro něj šel s batohem, ale nečekal jsem, že bude zabalený v tak veliké krabici. Nechápu, proč Sony dává tak velikou krabici, do které by se vlezla Halina Pawlowská i s prsama, na malý digitální foťák. Na prodejně se pak skvěle bavili, když jsem se snažil narvat celé balení do batohu, a tak mi z milosti dali igelitku. Potom jsme se už smáli všichni, protože ani do igelitky se to celá nevešlo. Nakonec jsem musel všechno z krabice vytahat, fotoaparát i s příslušenstvím dát do batohu a krabici složit do igelitky. Ale aspoň jsem si uvědomil, že větší, vždy neznamená lepší.