Sbalit holku není otázkou náhody, ale DUŠEVNÍ POHODY!

Změna URL článků na QARK.net

Na QARK.net jsem změnil URL článků z původního zadání odkazu ve tvaru clanek(cislo)-nazev-clanku.html na clanek/nazev-clanku. Díky jednoduchému pravidlu RewriteRule teď vypadá URL článku jako adresář.

Nové odkazy jsou mnohem lepší na zapamatování, navíc mám pocit, že Goggle rychleji nahlédne do adresáře, než prochází stránky. Všiml jsem si, že se nové články na jiných webech zobrazují v Goggle do tří dnů, stejně jako změny na hlavní stránce.

Abych se vyhnul duplicitnímu obsahu, zakázal jsem starší odkazy na články v robots.txt.

Kvůli změně se může stát, že se ve vaší RSS čtečce zobrazí starší články jako nové a nepřečtené.

Výsledky Google testu

Cílem Google testu bylo zjistit, zda vyhledávač lépe indexuje stránky s parametry, nebo stránky, které mám přes mod_rewrite. Test ukázal, že lepší jsou stránky bez parametrů. Ty byly k nalezení zhruba do deseti dnů, test s parametrem Goggle dodnes nebral v úvahu. Samotný Google se k tomu vyjádřil takto:

Rampouchy

Jak tisíce sluncí v ledové tříšti

hvězda se třpytí, protíná kruh

S ní stoupáš nad bílé pole

s ní stoupáš ke mně

nad studený vzduch


Alvaréz Peréz (upraveno)

Kdo vlastně chce velká prsa?

Ženy jsou nespokojené kvůli svému poprsí. Skoro každá by chtěla větší. Nechápu proč.

K čemu větší prsa? Chystají se snad na kojení hastrmanů z mostu? Těší se snad, až budou mít po čtyřicítce prsa jako kokršpaněl uši? Ne, prý to dělají kvůli chlapům. Já jsem chlap, a přesto nechápu. Proč? Zeptaly se snad ženy mužů, jestli to vyžadují? Nezeptaly. Možná kdyby to udělaly, tak by zjistily, že na velikosti poprsí záleží mužům zhruba tolik, jako na velikosti penisu ženám.

Říká se, že někdo má rád vdolky, jiný zase holky. Tak proč nebýt spokojený s tím, co mám. Nespokojenost je hnusná lidská vlastnost, která nás žene dělat strašné a zbytečné hlouposti.

Vždyť v rozmanitosti je krása a příroda dokáže tvořit nádherné věci. Já si prostě myslím, že by se příroda neměla vycpávat silikonem, jen pro lepší pocit z větší podprsenky.

Havran

A ten havran černošedý stále sedí, stále sedí,

Ve svých drápech stále svírá Palladiny bílé líce;

Jeho pohled nitro plení, je to démon, propad' snění,

Jeho stíny v divném chvění plovou, na zem padajíce;

A má duše z těchto stínů, jež se chvějí, padajíce,

Nevystoupí – nikdy více!


E. A. Poe

Chlapa si vždycky někdo vezme

Diskuse u sobotního oběda s mojí báječnou maminkou mě donutila napsat dnešní článek.

Ani nevím, jak jsme narazili na jedny naše známé. Ona, levá jako zatáčka do zadku, on škaredej, že byste si o něj kolo neopřeli. Bavili jsem se o obou a v tom mamka pronesla tuhle kouzelnou větu: „Chlapa si vždycky někdo vezme!“ Nechápal jsem a dožadoval jsem se vysvětlení. A to bylo tak prosté a jasné…

Zaměřeno na detail

Opravdu nemusíš nic být.

A nemusíš nic dělat.

Opravdu nemusíš nic mít.

A nemusíš nic vědět.

Opravdu se nemusíš něčím stát.

Ale. Je užitečné pochopit, že oheň pálí,

a že když prší, tak je hlína mokrá…


Robert Fulghum

Miluji Vanessu Mae

Nebojte se, nebudu rozebírat nějakou platonickou lásku k britské krásce Vanesse Mae. Mluvím o jejích písničkách, které mi zpříjemňují den a u kterých se i krásně programuje.

Poprvé jsme se s ní setkal po střední škole, když jsem pracoval v hypermarketu v oddělení elektro, a šéf mě poslal do oddělení hudby, na záskok. Když jsme se ptal, co tam budu dělat, tak mi řekl, že budu lidem pomáhat v hledání hudebních CD. Pěkná kravina. Všechno bylo podle abecedy a já nejsem zrovna hudební mistr, abych znal každou kapelu, skupinu a zpěváka.

Šéf mi hned zahrál zákazníka a zeptal se mě na Vanessu Mae. Koukal jsem na něj jako tele a on mi vysvětlil, že je to nadaná houslová virtuozka, a že má doma její CD. Prostě se chtěl pochlubit. Já tak pak celou směnu chodil po oddělení a nikdo se mě na nic neptal. Z nudy jsem si prohlížel všechny obaly CD, až došlo i na Vanessu. Nebudu vás napínat, koupil jsem si ji ještě ten den, protože jsem byl děsně zvědavý. A doma jsem nebyl zklamaný ani náhodou. Její hudba je vynikající. Naprosto jsem jí propadl. Třeba písnička Scottish Fantasy, zvláště její konec, je neskutečný a plný energie, která pomalu graduje, až úplně exploduje. Nebo Contradanza, nabitá radostí, která vám zvedne náladu. Vanessku vám vřele doporučuji.